RECENZE: Kong: Ostrov lebek - Zábavný, monstrózní a prostinký


Legendární King Kong, právoplatný král nekonečně různorodé filmové džungle, se opět po jedenáctileté odmlce vehementně hlásí o slovo a přízeň blockbusterové fanouškovské základny. Po více než půlročním internetovém procesu postupného navnadění vtrhl do kin bez debat velkolepý audiovizuální počin, který dostál nabušenému obsahu svých strhujících trailerů a TV spotů, i když...

Nikdo asi v současné době (a ani dříve tomu nebylo svým způsobem jinak) nepochybuje, že pokud dokážete přinutit sejfy opatrných producentů, aby vypustily zajímavý peněžní obnos, pak Hollywood představuje to nejúžasnější místo na hraní a skopičiny, jaké si lze i v nejdivočejších fantaziích vysnít. Celkem neznámý režisér Jordan Vogt-Roberts dostal účastí na tomto projektu dost možná životní možnost, aby si pořádně "zahrál", a nutno uznat, že ji zužitkoval s vervou vyloženě monstrózní a nakažlivou. Už jen při pohledu na herce, kteří se rozhodli laskavě přijmout úlohy sekundantů největšího opičáka filmové mytologie, přebíhá po duši vítané cinefilní uspokojení - autor mnoha dívčích mokrých snů Tom Hiddlestone, autor tisíce a jedné filmové hlášky Samuel L. Jackson, autorka jednoho z nejhezčích poprsí showbyznysu Brie Larson a autoři mnoha nezapomenutelných vedlejších rolí John Goodman a John C. Reilly - společně v zoufalé situaci na místě, kam by se bál vydat na dovolenou i Chuck Norris. Třicetimetrový Kong totiž není zdaleka jedinou přerostlou potvorou na ostrově a po příliš hlasitém vstupu lidských ozbrojených vetřelců začíná série velikášských akčních scén, bitev a úmrtí.

Co je na filmu z mého pohledu opravdu dech beroucí, je to samé, co mě okamžitě zaujalo už v trailerech - neskutečně vypiplaná vizuální stylizace a kompozice poměrně jednoduchých záběrů, která z nich činí doslova opojnou oční masáž. Z každého natočeného okénka je cítit nezměrné nadšení z možnosti hledat neotřelé úhly, vytvářet majestátně nasvícená a barevná pozadí a ohromovat diváka vhozením niterných lidských figurek do kontrastu s ohromnými živly nebezpečného a nezmapovaného světa. A nijak mi nevadilo, že taková snaha o maximálně cool zevnějšek chvílemi podkopávala autenticitu a působila skutečně tak, jako kdyby byl každý záběr komponován čistě pro trailer a okamžité upoutání, naopak mi tenhle okázalý přístup poměrně ladil s celkovým přeci jenom odlehčeným tónem vyprávění, které režisér nechtěl koncipovat jako atmosférický a špinavý survival s realisticky vyhlížejícími postavami, nýbrž jako nenáročný popkornový výplach s heroickým hrdinstvím a ikonizací odhodlaných aktérů v konfliktu s divokou přírodou. Nejvíce v tomto ohledu vyčnívá plukovník Packard v podání nestárnoucího Sama Jacksona, který iracionálním způsobem čeří konflikt s králem opic za účelem pomstít své padlé bratry ve zbrani, a především hláškující Reilly, ztroskotanec z druhé světové války žijící na ostrově takřka třicet let, který si krade všechny své scény vyloženě pro sebe, představuje psychologicky nejlépe profilovanou postavu a získá si ze všech největší sympatie.


Samotné akční scény zvládá Roberts velice působivě, bitvy monster vypadají svým způsobem přesvědčivě a neupadají do stereotypu, úvodní střetnutí ozbrojené vrtulníkové flotily s naštvaným Kongem sice postrádá šmrnc vinou toho, že už jsme ji takřka celou viděli v ukázkách, ale jinak jí nechybí zmíněná velkolepost a dokáže bez problému naznačit, kdo bude ve filmu králem a na koho jsme primárně do kina přišli.

Jestliže ale mladý tvůrce za drtivé podpory mrazivě dokonalého CGI zvládá dokonale ukočírovat vizuální estetiku filmu, vyprávění mu často proklouzává mezi prsty a ukazuje se jeho nezkušenost s celovečerním narativem. Příběh se od začátku odvíjí přímo bleskově, jedna scéna zběsile střídá druhou a množství postav se uvádí v několika větách, aby se po nějaké čtvrthodince naplněné primitivním seznámením s tím co, proč a jak společně vydali vstříc neznámému a po chvilce se ťukli čelem s obří plakátovou doménou. Na jednu stranu film šíleně rychle uběhne, ale bohužel se mu absolutně nedaří produkovat sebemenší napětí nebo upřímnou starost o osudy postav, které až na hlavní pětici nemají moc prostoru a ani jim nebyly napsány dvakrát zajímavé dialogy. Všechno funguje, jak bylo napsáno výše, jako hodně cool oddechový akčňák, ale asi každý bude souhlasit, že celý Ostrov Lebek s krvelačnými příšerami má potenciál ještě trochu výše, a že monstra sice svými pravidelnými výstupy baví obecenstvo a bezesporu i celý tvůrčí štáb, ovšem vyjma celkově vynalézavé scény první konfrontace s lebkoplazi je jejich přítomnost většinou jen hravým digitálním výstřelkem bez atmosféry a šokujícího efektu - umře pravda hodně postav a hodně i dost brutálním způsobem, ale nic není ukázáno jaksepatří natvrdo, takže v rámci zpřístupnění všem věkovým kategoriím se film sám ubírá o rozměr hmatatelného strachu a fyzické bolesti.

Nový Kong je každopádně snímkem, který bude lidi rozdělovat - má příliš mnoho filmařských slabin a triviální scénář, který načrtává lidské konflikty nepřesvědčivě, používá standardní deadline "dostat se v určitém časovém úseku z bodu A do bodu B" a končí příliš rychle, ale přesto nabízí tolik čiré filmové zábavy, kreativních dílčích nápadů a hezkých odkazů na předešlé příběhy slavného opičáka či vietnamské válečné opusy, že si svou základnu příznivců určitě najde a koneckonců i zaslouží. Jsme-li schopni brát filmy jako pouhý prostředek k dočasnému vypnutí přetěžovaných mozečků a cennému odreagování, tenhle čistokrevný dobrodružný nářez je správnou volbou - společně s novým Šíleným Maxem se totiž jedná o nejnabušenější blockbuster posledních let. A kdo si nechce občas jenom nevinně pohrát, toho já osobně prostě nechápu. :)

75%
Kong: Ostrov lebek / Kong: Skull Island
USA, 2017, 118 min

Populární příspěvky z tohoto blogu

RECENZE: TO - Důstojný úryvek z Kingova opus magnum

RECENZE: Mimi šéf - Vtipná a nenáročná parodie

RECENZE: Thor: Ragnarok - Nesmírně zábavný multižánrový slepenec

TÉMA: Zemřela s Malíčkem původní podstata Hry o trůny?