RECENZE: Pračlověk - Real Bronzio vs. Kameňáci


Po více než 10 letech se mnohokrát oceněný režisér Nick Park rozhodl oprášit své křeslo určené pro celovečerní filmy a ke konci roku 2016 začal natáčet projekt, ze kterého po několika měsících vylezl Pračlověk. Opět se samozřejmě jedná o film pod štítkem britského animovaného studia Aardman, které jde ruku v ruce s 59 letým Parkem, již více než 30 let a dosud za svá díla dostávají jedno ocenění za druhým, bude tomu tak i nyní?

Pračlověk byl hned z počátku prezentován jako hravá komedie z doby kamenné s následnou konfrontací s výdobytky doby bronzové. Co ovšem studio v ukázkách dlouhou dobu úspěšně zatajovalo je fakt, že je celý film postaven kolem fotbalového prostředí. Ale nebojte, nejedná se o spoiler, což naznačují hned první minuty snímku, které vtipně představují historicky první nakopnutí kulatého mičudy. Sportovní tématiky se drží prakticky po celou stopáž a vzhledem k tomu, že se jedná o fotbal, ihned nastávají obavy, jelikož dobrých fotbalových filmů je asi tolik, co těch podle herní předlohy. Jednoduše bída. Hlavní hrdina Dug vede diváka poměrně rychle do doby bronzové, k samotnému fotbalovému střetnutí, což bohužel krade stopáž možnému rozšířenému vtipkování okolo propriet z doby kamenné, využívání onoho prostředí, poukazování na absenci běžných potřeb a podobně. Na jednu stranu je to opravdu škoda, jelikož potenciál, který se v podobných případech vyskytuje je opravdu velký a při představě, že se jedná o studio Aardman, které přineslo takové pecky jako Wallace & Gromita nebo Slepičí úlet (2000), je divákovi až líto, že se poměrně brzo míří za lehce předvídatelným příběhem z fotbalového prostředí. 

Dug (Eddie Redmayne / Petr Neskusil), čuník a Týna (Maisie Williams / Viktorie Taberyová)

Na stranu druhou nabízí Pračlověk několik světlých momentů a satiricky se současným neduhům vysmívá. Ať už jde o dobře známé simulování, neustálá kontrola aktuálního stavu nagelovaných vlasů, silnou sebeuvědomělost individuální dokonalosti či nestrannost rozhodčích. V tu chvíli je každý fotbalový fanoušek, ať už malý či velký určitě potěšen, navíc, když se tým z doby bronzové nazývá Real Bronzio. Ano, jsou to povětšinou vtípky z řad slabších amerických animovaných rychlokvašek, ale mají v sobě určitý záblesk britského humoru a opět povedenou plastelínovou animaci. Mezi nejlepší gagy bezpochyby patří tzv. "ptákogram", opakovaný záznam při fotbalovém utkání či oddaný divoký čuník, který se svou kooperací s Dugem a rozumnějším řešením problémů, působí jako určitá alternativa k již zmiňovaným postavám Wallace a jeho oddaného psa Gromita. Podstatnou postavou není pouze Dug, jenž povětšinou pouze ponouká ostatní plastelínové figurky, aby pro něj příběh posouvaly, ale také, jak už to v současné filmové branži není překvapením, ženská postava, která ovládá fotbal lépe, než kdejaký muž. Spolu se tak ženou za vtloukáním důležitosti spojené s týmovostí či urputným tréninkem, což na dětské publik eventuálně může fungovat. Máme tu tedy fotbalové prostředí, satiru, gagy, ženskou hrdinku a zkušeného režiséra, jak to ale vlastně funguje?

Pračlověk (2018)

Odpověď je bohužel negativní. Chabě. Dosavadní filmografie samotného režiséra Nicka Parka i studia Aardman se zaměřovala svou animovanou tvorbou jak na menší diváky, tak i na dospělé, což dokázaly již uvedené filmy s Wallacem & Gromitem, Slepičí úlet nebo i dokonce Ovečka Shaun ve filmu (2015), jež před 3 lety nabídla opravdu úctyhodný počet “skrytých” gagů pro dospělé včetně pop-kulturních odkazů, nenápadných pomrknutí nebo zdařilého situačního humoru. A přesně tohle nejnovějšímu animovanému počinu trestuhodně chybí. Ruku v ruce s velmi obyčejným příběhem včetně jeho způsobu přímočarého vyprávění a přílišnou předvídatelností, bez možnosti přilnout k nějaké postavě či samotnému týmu, je výsledek pro dospělého fanouška britské animované tvorby stejně tak chabý, jako pro malé děti. Chladná atmosféra v sálu tomu taktéž odpovídala. 

Pračlověk je tak nepovedený náhled do fotbalového prostředí a první minela velezkušeného britského režiséra, která postrádá originalitu a větší kadenci gagů mířených na různé věkové kategorie. Hodnocení ale zvyšuje opět kvalitně odvedená vizuální práce, způsob jakým nahlíží na fotbal jako na týmový sport, přičemž úspěšně odhaluje jeho současné neduhy a také zmiňuje londýnský Arsenal, což je pro mne, jakožto zatvrzelého fanouška, velké plus. Suma sumárum hodnotím nejnovější počin studia Aardman jako ten nejslabší, nepříliš hravý a v mnoha pasáž trestuhodně nudný, a to jako fanoušek jejich tvorby vnímám s velkým zklamáním. Je možné, že při verzi s originálním dabingem se hodnocení díky uchovaným narážkám a slovním obratům zvýší. Česká distribuce nám bohužel nabízí pouze verzi s dabingem tuzemským.

45%

Pračlověk / Early Man
Velká Británie, 2018, 88 minut

Komentáře

Další oblíbené články

TÉMA: Nešťastné remaky a pokračování - Halloween - část 2/2

RECENZE: Gotti - Pokus o desátý comeback Johna Travolty

TÉMA: 10 důvodů, proč už Simpsonovi tolik netáhnou

ŽEBŘÍČEK: TOP 10 maďarských filmů