TÉMA: Nešťastné remaky a pokračování - Halloween - část 2/2



Před nějakou dobou jsem zde vydal článek, který se věnoval srovnání filmu Halloween (1978) s jeho remakem (2007). Článek byl koncipován, jako první ze dvou částí, přičemž druhá část se měla věnovat původnímu filmu a jeho přímému pokračování z roku 1981. Jak plynuly týdny a měsíce bylo čím dal jasnější, že náš nejplodnější autor lamps nezůstane se svými nedokončenými články na pokračování sám.

Nicméně, při příležitosti nového Halloweenu v kinech, jsem se rozhodl ono pokračování přece jen dopsat. Pouze s malou změnou. Namísto toho, abych se věnoval pokračování z roku 1981, se budu zabývat pouze pokračováním z roku 2018 a samozřejmě jeho vztahem k filmu původnímu. Nabízí se to i proto, že nejnovější halloweenský přírůstek navazuje pouze na první film a veškerá pokračování naprosto ignoruje. Článek může obsahovat spoilery ze všech zmíněných filmů, takže čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

Jaký vlastně je nový Halloween?

Nejnovější příspěvek se může pyšnit vskutku pochvalnými reakcemi, jak od recenzentů a kritiků zahraničních, tak i tuzemských. Nejvýrazněji pak v éteru oscilují fráze o velké poctě prvnímu Halloweenu a podobném (či stejném) přístupu k látce. Je až s podivem, jak liché se tyto fráze ukázaly a já jen nevěřícně kroutil hlavou nad nepochopením konceptu a geniality Carpenterova majstrštyku.

Předně je třeba říci, že v povrchní rovině je skutečně patrná snaha, přiblížit se originálu a odkazovat na něj. To je vidno už u úvodních titulků, které jsou stylisticky identické (s výjimkou dýně). Režisér Green také variuje značné množství ikonických scén, které ale více fungují v meta rovině. Je to místy takové příjemné pomrknutí, kdy vám Green dává najevo, že jedničku zná, ale scény staví do diametrálně odlišných kontextů, než byly v prvním filmu. To samozřejmě není nutně špatně, ale pokud jsou prodávány jako pouhý fan servis, trochu to bolí.

Me too! - Halloween (2018)

Některé jsou variovány velmi povedeně (Laurie, která zmizí po pádu z balkónu), některé jsou jen nostalgické (Laurie, stojící před školou) a jiné jsou vyloženě pouze na bázi CTRL-C a CTRL-V (když Michael narazí do koledníků a zazní známý zvukový motiv). Jde o velice krátký úsek, ale přesto jeden z nejlepších v celém filmu, avšak s vědomím, že je to pouze zkopírované z jedničky to lehce slábne. Koncepčně se však jedná o naprosto odlišný film, který je paradoxně bližší spíše Zombieho remaku.

Jestliže jsem Zombieho remake kritizoval za nepochopení konceptu zasazování Michaela Myerse do prostoru mimo hlavní plán akce (což je naprosto orgastický nápad, který mě tolik bavil na prvním filmu), tak u nového Halloweenu bude kritika stejná. Nejde o to, že by film zvolil jiný koncept a já bych snad byl jen zklamaný, či naštvaný za takové rozhodnutí. Jde o naprostou ztrátu dominanty, která byla tak inovativní a atraktivní.

Michael Myers už najednou nevystupuje jako vedlejší postava, přízrak, který se zjevuje v popředí či v pozadí, který mizí a znovu se objevuje na jiných místech. Najednou je Myers plnohodnotnou postavou ve vyprávění, nestojí mimo jedinou příběhovou linii. V první části článku jsem psal o dvou narativních linkách, které se vážou ke dvěma hlavním postavám – Dr. Loomisovi a Laurie. A právě v lince okolo Laurie nejenže je Myers vedlejší postava, on stojí naprosto mimo interakci všech postav a postupně narušuje běžný chod života, až se expozice překlopí do konečného zúčtování a Myers začne zabíjet.
Začátek jednoho fenoménu - Halloween (1978)

V tom duchu jsou vystavěny i samotné vraždící scény. Namísto toho, aby bylo vytvářeno nějaké napětí, tak Michael přijde a někoho zavraždí. To je samozřejmě zjednodušené. Je mi hrozně líto, že zde ještě nemohu dát screenshoty z nového Halloweenu, poněvadž by stálo za to, důkladně zanalyzovat konkrétní vraždy. Nicméně jedna situace se mi vryla do paměti, protože byla do značné míry kreativní, a přece podobná konceptu, který jsem popisoval výše.

Vidíme Michaela, který jde po ulici a kamera najednou zabírá okno jednoho z domů, v centru je žena na telefonu, která dostává zprávu o vrahovi, mezitím vidíme v pozadí projít Michaela za oknem a poté vejít dovnitř. Následně jde žena ke vstupním dveřím, které zamkne a vrací se k oknu, to už za ní ale jde Michael, který se předtím skryl v domě a vrazí jí nůž do krku. To vše v jednom statickém záběru, s chytrým využitím prostoru a mizanscény. Bohužel, tato jedna scéna je výjimkou.

Moderní horor

Už jsem zde zmiňoval příjemné meta pomrkávání na fanoušky Halloweenu, a to překračuje i hranici série a rovnou se vyjadřuje k samotnému žánru. Rovnou je tam řečeno, že vražda pěti lidí maskovaným psychopatem v roce 2018 nikoho moc nerozhodí, protože měřítka a hranice se za těch čtyřicet let posunuly někam úplně jinam. To je sice naprostá pravda, bohužel ale Halloween nebyl nijak převratný tím, kolik by v něm zemřelo lidí (nebo jak), ale přístupem k hororovému žánru. Obzvlášť, když šest let před ním vyšel naturalistický, a zřejmě i brutálnější Texaský masakr motorovou pilou (1974) či jiní méně známí zástupci hororového žánru (obzvlášť horory natáčené mimo Spojené státy.

Je tedy očividné, že Halloween se snaží cílit na fanoušky variováním či kopírováním určitých sekvencí, či odkazováním na předešlé události, a zároveň se snaží zavděčit mladším konzumentům generických hororů, kteří jsou většinou debilní, nedocení kvalitní filmařinu a jde jim jen o co největší nechutnosti, počty mrtvých či co největší počet lekaček. Přirovnal bych to k filmu 8. míle (2002), kdy Eminem v závěrečném rap battlu rapuje první, a tak řekne všechno, o čem si myslí, že by ho tím mohl soupeř dostat, a ten pak nemá co říct. Tím že to tedy řeknou ve filmu, tak oslabí ony možné argumenty a dají najevo, že si jsou vědomi posunu v hranicích. Tvůrci tedy posouvají Halloween, aby alespoň trochu vyhovoval dnešním standardům brutálnosti, zároveň si ale jsou vědomi toho, že i tak není Halloween nijak převratný, což jak jsem psal nebyl v tomhle směru ani Carpenterův film.

I Michael Myers stárne - Halloween (2018)

Přesto zachází do zbytečných krutostí, které nejsou Myersovi, kterého známe, vlastní. Proč například vyrve někomu zuby a potom je sype na podlahu, před svoji další oběť? Myers je psychicky narušený, je to psychopat, který ale nedělá takové pochybné věci a obvykle volí ty nejjednodušší a nejefektivnější způsoby, jak zabít. Není to nějaká chyba ve filmu nebo snad důvod, proč tomu filmu ubírat pomyslné body, nicméně je to minimálně podivné a působí to pouze jako samoúčelná brutalitka, která pramení právě z posunu hranice brutálnosti (a i v traileru byla tato scéna dost protěžována).

Jako další velká škoda se mi jeví fakt, že film nemá téměř žádnou expozici. Nemá nějakou postupnou gradaci, kde by se pracovalo s náznaky a až teprve potom by nastala ta vytoužená jatka. Ta jatka se postupně a plynně zapojují do příběhu a nevyvolávají žádnou výraznou odezvu (ačkoliv to může být do velké míry subjektivní). Je to však opět vinou stále se zrychlujícího tempa filmů a vyprávění příběhů. A posledním hřebíkem do rakve je humor. Ano, v Halloweenu se hláškuje. A to i během samotných vražd.

Závěrem

Hrozně rád bych popsal jednotlivosti, ale bohužel jsem ten film viděl pouze jednou (a za vlastní peníze na to víckrát fakt nepůjdu 😊), rád bych použil screenshoty a udělal důkladnější analýzu, protože je mi jasné, že je ten článek poměrně obtížně čitelný bez těchto pomůcek. Také bych se sám mohl ještě utvrdit ve svém názoru. I tak ale věřím, že těchto pár poznámek vystihuje nový Halloween a můj postoj k němu.

Promo - Halloween (2018)
S ohledem na dobré kritiky a recenze je ale jasné, že konzumní divák bude asi spokojen, a i nějací zainteresovaní si ve snímku najdou to svoje. Je vidno, že ne každý přemýšlí o Carpenterově díle se stejnou intencí jako já, i proto vlastně nevím, jestli bych film doporučil nebo ne. Je jasné, že fráze o tom, jak nový Halloween potěší fanoušky originálu neplatí pro každého, neboť mě rozhodně nepotěšil. Zároveň si nemyslím, že by mohl být nějak zvlášť zajímavý pro nové diváky.

Je to zvláštní úkaz, kdy stojím zcela mimo hlavní proud diskuze a snažím se vysvětlovat, že původnímu filmu vlastně v jádru vůbec podobný není. Je to bolestivé, když se dočítám, že nový Halloween se originálu může směle rovnat atd…. Nakonec je to ale vlastně jedno, protože originál už schytal tolik ran (od mnohem horších pokračování po Zombieho remake), že nemá smysl se nad tím pohoršovat. Koneckonců, jednička bude stejným filmem už navždy. 

Halloween
režie: John Carpenter
USA, 1978, 91 minut
ČSFD.cz

Halloween
režie: David Gordon Green
USA, 2018, 106 min

Komentáře

  1. Dobrá práce kolego, stoprocentní souhlas. :o :))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Další oblíbené články

RECENZE: Gotti - Pokus o desátý comeback Johna Travolty

TÉMA: 10 důvodů, proč už Simpsonovi tolik netáhnou

ŽEBŘÍČEK: TOP 10 maďarských filmů